Zadními vrátky

Kvalita ambulancí a nemocnic je loterie

Marcela Alföldi Šperkerová, Lidové noviny

Jsou čeští lékaři opravdu tak špatně ohodnoceni, jak si stěžují prostřednictvím České lékařské komory?

Situace se již významně zlepšila a dál se zlepšovat bude. Teze o špatném ohodnocení v průměru již neplatí. Ale rozhodně platí v mnoha konkrétních případech, příjmové rozdíly mezi jednotlivými odbornostmi nebo mezi jednotlivými zaměstnavateli jsou obrovské. Platy se určitě dále budou zvyšovat, ale plošný nárůst české zdravotnictví nikam neposune. Musí se přidávat tam, kde je potřeba, a růst výdělků musí být spojen s výkonností a efektivitou.

Ve svých reformních plánech jste zdůrazňovali neviditelnou ruku trhu, ale nezdá se, že by v českém zdravotnictví zrovna fungovala. Posunul jste se již od myšlenky, že by zdravotní pojišťovny měly být soukromé, aby fungovaly efektivně?

Ve svém přemýšlení o zdravotnictví jsem se posunul hodně. Dříve jsem byl příliš netrpělivý a až později jsem pochopil, čeho je možné reálně dosáhnout. Zdravotnictví se musí měnit postupně a změny musejí být mnohem konsenzuálnější. Ale to neznamená, že nejsou nutné. Ve zdravotnictví nelze plně spoléhat na neviditelnou ruku trhu, ale potřebujeme aspoň částečně viditelnou ruku trhu. Zdravotnictví musí být sofistikovaně a důsledně regulováno. Ne proto, že by zdravotní služby byly tak zásadně jiné. Ale proto, že máme zavedenu všeobecnou dostupnost zdravotních služeb, což je sice dobře, ale na druhou stranu to také vytváří silnou motivaci pro plýtvání. A k tomu, aby systém byl kvalitní a efektivní, potřebujeme konkurenci. Takže z tržních pravidel bych dal na první místo konkurenci, ale doprovodil bych ji řadou prvků, které musejí směřovat k větší transparentnosti a přesně definované zodpovědnosti jednotlivých institucí. A nutně potřebujeme někoho, kdo má opravdovou motivaci starat se o efektivitu, kvalitu, integraci a dostupnost péče. V našem systému by to měla být role zdravotních pojišťoven.

Stále omílanou otázkou je, jak dostat do systému více peněz. Zvyšování odvodů by se asi moc nelíbilo zaměstnavatelům. Prostor pro nadstandardy úplně zmizel a pak zbývají jen nápady jako zřídit úrazové nebo ošetřovatelské připojištění. Co na to říkáte?

Nyní, když krásně roste ekonomika, nikoho budoucnost zdravotnictví netrápí. Ale nikdo neví, jak dlouho ještě růst potrvá. Na budoucnost je třeba myslet už teď a dříve či později se budeme muset vydat cestou nadstandardů, která dokáže přinést více peněz, a to i naprosto sociálně akceptovatelným způsobem, jenž nepoškodí zranitelné skupiny lidí. Navíc je to cesta, jak testovat nové technologie. Pokud se osvědčí, mohou být zařazeny do zdravotního pojištění. Dále se jakákoliv dlouhodobě a státnicky uvažující vláda bude muset časem vrátit k otázce sociálně citlivé spoluúčasti pacientů. Zrušení regulačních poplatků bylo chybou. Pokud někomu bránily v dostupnosti péče, o čemž nejsou žádné důkazy, mělo se pohnout s parametry ochranného limitu nebo od placení osvobodit další skupiny.

Partneři
Mederi

  • Moje ambulance
  • VZP
  • AIFP
  • ČSOB Pojišťovna
  • Privamed
Nahoru