Zadními vrátky

Zásahy politiků zdravotnictví nesvědčí

Marcela Alföldi Šperkerová, Lidové noviny

Máme také rezervy v prevenci. Myslíte, že ji může reálně rozhýbat národní program Zdraví 2020 a jeho akční plány?

Podle mě jsou tyto texty příliš dlouhé, málo konkrétní, ale určitý základ v nich je. Z příkladů ostatních zemí, které také přijaly podobné programy, vidíme, že by k posunu v prevenci, už jen díky tomu, že se na ni upozorňuje, mohly přispět. Jsou ale psány hodně úřednickým jazykem a těžko říci, zda se podaří splnit všechny cíle, které v nich jsou. To závisí na chování populace a jestli ho dokážeme ovlivnit.

V sesterském žebříčku o léčbě diabetu se Česko umístilo až v poslední třetině, přitom cukrovka se velmi rychle, až masově rozšiřuje.

Především selhává právě prevence. Problém je, že se o prevenci civilizačních onemocnění neučí pořádně už na základní škole. Školy o životním stylu učí málo anebo nesprávně a předávají dětem informace, jež nejsou medicínsky relevantní. Autory učebnice jsou pedagogové, kteří ji napsali bez konzultace s lékaři či hygienickou službou.

Jaké bychom si měli vzít ponaučení z výsledku?

Celkově si sice stojíme dobře, ale důležité je sledovat trendy. Velký skok, který jsme prodělali od roku 2006, je zřejmě tažen především vstupem nových technologií, jež se pacientům staly dostupnější. Na druhou stranu kolikrát jsou přístroje i tam, kde není adekvátní personál. Hodně přístrojů také vede k nadbytečnému vyšetřování. Technologie i nová léčiva k nám sice pronikají dostatečně, ale je to na úkor zdravotníků. Nastává personální rozklad. Chybí sestry, porodníci, řada okresních nemocnic zavírá interní oddělení, což jsou důsledky před několika lety nesmyslně zreformovaného systému popromočního vzdělávání lékařů. To nás v nejbližších letech zcela jistě doběhne. V poslední době se stává, že lidé, kteří by dávno měli být hospitalizovaní, se jen otočí na ambulanci, protože okresní interní lůžkové oddělení není otevřeno kvůli nedostatku personálu, přestože tam mají všechny technologie. To jsou trendy posledního roku a bude zajímavé sledovat, jak se odrazí v dalším hodnocení evropských zdravotnictví za rok 2016 či 2017.

Myslíte tedy, že je dobrá strategie, že ministr Němeček plošně přidává každoročně pět procent na platy zdravotníkům?

Určitě je to dobře pro ty, kteří se na zdravotnictví dívají rovnostářsky. Klíčové ale je, aby se technologie a nové léčebné přístupy používaly adekvátněji. K efektivitě je ale více cest, důležitá je decentralizace. Například čeští praktičtí lékaři jsou hodně omezeni administrativně, třeba v tom, jaké léky mohou předepisovat. Pak by i diagnostika a léčba byly časnější, a tím pádem levnější. Je také důležité, aby nové technologie a nové léky byly na místě, kde jsou potřeba. Jak je psáno v reportu u hodnocení Nizozemska, jednotlivé složky zdravotnictví se mají chovat tržně a konkurovat si, mají být dostupné a limitovat je má jen objem financí. Jakékoliv shora nařízené regule, které do systému vstupují, ho komplikují.

Takže bychom měli především řízení zdravotnictví co nejvíc odpolitizovat?

Ano. Pokud si chceme položit otázku, kam by Česká republika měla směřovat, měli bychom si dokonale přečíst stať o Nizozemsku. Jsme na tom dobře, medicína je špičková, ale je tu určitý rozklad personální a určitá disproporce, kde nové technologie jsou a kde by mohly být, kdyby tu bylo více konkurence. A do toho jsou zbytečné politické zásahy.

Partneři
Mederi

  • Moje ambulance
  • VZP
  • AIFP
  • ČSOB Pojišťovna
  • Privamed
Nahoru