Elektronizace zdravotnictví

Zdravotnický velký bratr se úspěšně rodí

Marcela Alföldi Šperkerová, Lidové noviny

I přes četné námitky ochránců soukromí se chystá vznik obřího registru, který bude sbírat na rodná čísla pacientů informace o tom, jaké medicínské výkony podstoupili. Schválení zákona, jenž Národní registr hrazených zdravotních služeb zavádí, nedávno posvětil poslanecký výbor pro zdravotnictví. Nevyhověl tak poslanci Ludvíku Hovorkovi (KDU-ČSL), který požadoval, aby byla novela zamítnuta.

„Vznikne něco jako centrální registr, ve kterém se budou sbíhat údaje ze všech registrů a ze všech diagnóz sociální a pracovní anamnézy. Aprávě toto propojení všech registrů je velmi nebezpečné,“ upozornil Ludvík Hovorka. Nově zřizovaná databáze má být součástí Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), který má napříště spravovat pouze Ústav zdravotnických informací a statistiky. Vedle registru hrazených služeb novela zavádí ještě další tři nové databáze: zdravotnických pracovníků, diabetologický registr a registr intenzivní péče. „Tuto změnu považuji za důležitý předěl z hlediska transparentnosti českého zdravotnictví. Řekne nám, jak jsou v něm nastaveny procesy, jak probíhají platby, umožní sledovat kvalitu péče,“ obhajoval novelu ministr Svatopluk Němeček (ČSSD).

Již nyní se přitom sbírají citlivé informace související například s početím, včetně potratů či umělých oplodnění, které žena podstoupila. K nejstarším patří Národní onkologický registr, který funguje již od 70. let minulého století a který díky své propracovanosti patří k rodinnému stříbru české onkologie.

Ani kritici navrhované novely nezpochybňují, že k lepšímu a efektivnímu fungování zdravotnického systému je potřeba získávat informace o pacientech, jejich léčbě, pohybu po systému a ceně výkonů. Vadí jim, že mají být fakta spojována s osobními údaji nemocných. „Zásadní informace, kterou potřebujete o pacientovi vědět, je, jak je starý, jaké má pohlaví, možná i to, co dělá. Zajímá nás především, jaké má diagnózy, jak byly léčeny a jaký byl efekt léčby. Nedostali jsme dostatečně dobrou odpověď, v čem je nám dobré rodné číslo,“ upozornil poslanec Bohuslav Svoboda (ODS).

Proti takto koncipovanému informačnímu systému se vyhradili vedle zákonodárců i informatici z ICT unie: „Vzhledem k vysoké citlivosti předávaných údajů je propojení těchto údajů s rodným číslem pojištěnce naprosto nepřípustné. Je to v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Lze úspěšně pochybovat o oprávněnosti tak významného zásahu státu do práva na soukromí.“

Informace do nových i starých registrů se navíc mají sbírat a předávat do NZIS, aniž by si k nim bylo třeba vyžádat souhlas pacienta, jako je tomu třeba v Německu. Podle zákona se mají vedle rodného čísla předávat i údaje o adrese a povolání pacienta, údaje sociodemografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta a o poskytovaných zdravotních službách. „Osobní a anamnestická data ústav sbírá již mnoho let. Máme tvrdá bezpečnostní kritéria, k analytikům se dostávají jen agregované a anonymizované údaje. A dosud se nestal ani jeden bezpečnostní incident,“ zdůraznil ředitel ústavu Ladislav Dušek, který nový koncept zdravotnických informací prosadil.

Dodal, že nad technickým provedením registrů bude spolupracovat s ministerstvem vnitra včetně hlavního architekta e-Governmentu. Tvůrci zákona rovněž tvrdí, že paragrafy diskutovali s Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). „Přetrvává náš požadavek, aby celková, v budoucnu připravovaná reforma NZIS prošla hlubší odbornou oponenturou. Po nabytí účinnosti nyní projednávané reformy podrobíme NZIS kontrole,“ uvedl úřad ve svém stanovisku.

Partneři
Mederi

  • Moje ambulance
  • VZP
  • AIFP
  • ČSOB Pojišťovna
  • Privamed
Nahoru