Role pacientských organizací posílí

Pacientské organizace se cítí přehlíženy lékaři. Tři pětiny jejich představitelů potvrdily, že nemocnice ani ambulance nepředávají dostatečné informace o jejich činnosti pacientům. Průzkum mezi 150 pacientskými organizacemi uspořádala společnost HealthCare Institute (HCI). „V západní Evropě běžněji než u nás doporučují lékaři nemocným, na které organizace se mohou obrátit,“ zdůrazňuje ředitel HCI

Především lidem, kteří se čerstvě dozvěděli o své chronické diagnóze, pomáhají vyrovnat se s nemocí a poskytují jim i rodině řadu informací o péči a sociálních službách, které se jim nabízejí.

„Lékaři nemají dost času, aby mohli pacientovi a jeho blízkým vysvětlovat vše o jejich nemoci. Snažím se je proto přesvědčovat o benefitech pacientských organizací a o tom, že informovaný pacient se lépe léčí,“ vysvětluje šéfka Koalice pro zdraví Jana Petrenko.

Význam spolků pacientů si začalo uvědomovat i ministerstvo zdravotnictví. „Oživili jsme pacientskou radu, scházíme se pravidelně, vznikla e-mailová schránka pro podněty pacientů a z nich vyplynulo, že mezery vidí především v komunikaci s lékařem a státní správou,“ říká náměstkyně ministra Lenka Teska Arnoštová, jež si vzala pacientské organizace do gesce.

V dubnu chce také resort požádat o peníze z Evropského sociálního fondu na projekt, který by měl poskytnout těmto spolkům zázemí – tedy stabilní financování. Nyní totiž přežívají především díky sponzoringu farmaceutických firem.

Zároveň by se mělo jejich postavení ukotvit v legislativě. „Budou ale muset splnit podmínky. Například v Německu musí fungovat alespoň tři roky, vykazovat činnost a vést transparentní účetnictví,“ popisuje Arnoštová.

Pacienti pak budou moci více mluvit do připravované legislativy, protože se stanou oficiálním připomínkovým místem. Projekt by se měl rozběhnout letos v září. Nepůjde ale o první pokus, jak organizace dostat do zákona. Bohužel ten poslední zarazil před třemi lety exnáměstek Ferdinand Polák (ODS).

„Paní Arnoštová je první náměstkyní, která s námi spolupracuje,“ říká Jana Petrenko. V zahraničí přitom bývají pacientské spolky legislativně ukotveny běžně, v EU je tomu tak ve čtrnácti zemích. Například v Německu se účastní jednání týkajících se kvality zdravotní péče, hodnocení nových zdravotnických technologií či smluv poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami. Jednu z nejdůkladnějších norem mají v Bulharsku, kde mají pacientské organizace přístup do komisí a pracovních skupin ministerstva zdravotnictví, připomínkují vznikající legislativu, dohlížejí na etiku klinických zkoušek léků a mají své zástupce v odborné radě posuzující reklamu na léčiva. Nejstarší tradici a široce vážené postavení mají tyto spolky ve Velké Británii.