Zadními vrátky

Fotony jsou levnější než protony, obě terapie ale mají svůj smysl

Marcela Alföldi Šperkerová, Lidové noviny

Moderní fotonové ozařování nádorů prostaty zajistí pětileté přežití 98 procentům pacientů, nežádoucí účinky jsou přitom minimální. „Navíc je jeho cena několikrát nižší než při použití protonové terapie,“ zdůrazňuje přednosta Kliniky radiační onkologie profesor Pavel Šlampa z Masarykova onkologického ústavu.

Oproti vyspělým zemím se v Česku ozařuje méně onkologických pacientů. Proč?

Ještě před deseti dvanácti lety byla u nás situace s ozařováním tragická. Během posledních let se možnosti léčby zářením velmi zlepšily. Řada pracovišť byla vybavena novými lineárními urychlovači, z nichž většina byla placena z evropských fondů. Nyní už máme poměrně dostatečný počet přístrojů na počet obyvatel, takže už nepatříme na chvost Evropy. Ale určitě jsme za Polskem, kde jsou lépe vybaveni ozařovací technikou. Jsou diagnózy, kdy nádor léčíme zářením na srovnatelné úrovni s vyspělou Evropou. Jde například o rakovinu prsu, kdy minimálně 60 procent žen podstupuje ozařování, či prostaty. Ale jsou diagnózy, kde ozářenost pokulhává, třeba u nádorů plic, u nichž se pohybuje kolem 30 procent, kdežto v západní Evropě je to 60 procent. Zajímavé je, že tato nižší ozářenost je typická zejména pro Prahu a její okolí. Možná zde lékaři dávají přednost systémové léčbě, tedy chemoterapii a biologickým lékům, která je ovšem velmi nákladná.

Znamená to, že bychom potřebovali víc přístrojů?

Máme jich dost na standardní záření. Ale za posledních pět let se náš obor velice rozvíjel a používáme nyní vysoce speciální techniky, které potřebují daleko větší ozařovací čas než u standardního postupu. Jde o techniky typu IMRT, VMAT či radiochirurgie, které dokážou velmi přesně kopírovat nepravidelný tvar nádoru a poskytují maximální ochranu okolních zdravých tkání a orgánů. Pokud je volíme, trvá jedna ozařovací dávka 12 až 15 minut, zatímco u standardního záření jen tři čtyři minuty. Troufám si proto říci, že kapacita přístrojů je v Česku už zase na hranici.

Jsou předpoklady, že by se pracoviště touto technikou dovybavila?

V krajských onkologických centrech, minimálně v osmi z nich, jsou schopny provádět vysoce specializované výkony, jako je například radiochirurgie. IMRT techniku zvládají ve všech. Investice budou muset jít zejména na obnovu starších přístrojů. Jde o položky v řádu desítek milionů až stovky milionů. Ne všechna centra na ně mají peníze, a proto využívají evropské peníze. V Brně jsme právě otevřeli dvě nové ozařovny se dvěma novými urychlovači, takže se jejich počet už zvyšuje.

Když je pacientovi diagnostikována rakovina, bývá první volbou léčby chirurgie, pokud lze nádor operovat. Jak se rozhoduje o jiných metodách?

Ano, základem je vždy operace. Ale jsou typy nádorů, kdy se dává přednost jiným řešením. Například pokročilý nádor děložního čípku umí radioterapeuti vyléčit u daleko většího podílu pacientek než operace. Onkologiemá zpracovány standardy pro různé typy nádorů, v nichž je uvedena léčebná strategie, tedy kdy nastupuje operace, kdy nasadit chemoterapii, kdy biologickou léčbu či záření anebo kombinaci několika metod. Tato doporučení mají být základem pro rozhodování na všech pracovištích. Jsou samozřejmě nádory, kde se ihned preferuje chirurgická léčba, třeba nádory mozku, a až potom víceoborový tým stanovuje další postup. U jiných nádorů, jako konečníku či prsu, určuje strategii tým, v němž je chirurg, onkolog, radioterapeut, radiolog, patolog, někdy psycholog, hned, jak jsou diagnostikovány. Jeho úkolem je najít optimální postup pro konkrétního pacienta.

V jakých případech je bez debat, že nastupuje ozařování?

Záření je léčba lokální. Obecně se používá v případech, kdy nelze operovat, anebo chirurgickou léčbu doplňuje. Dalším případem jsou nádory, které jsou nesmírně citlivé na léčbu zářením. Jde o nádory čípku, kůže, prostaty, hrtanu, kdy více než polovina pacientů je ozařována tak, že neztratí hlas.

Partneři
Mederi

  • Moje ambulance
  • VZP
  • AIFP
  • ČSOB Pojišťovna
  • Privamed
Nahoru