Elektronizace zdravotnictví

Příští rok malé minus a pak 20 miliard schodku

Marcela Alföldi Šperkerová, zástupkyně šéfredaktora AM Review

Blížící se volby pomohou vyluxování účtů zdravotních pojišťoven navzdory šlapající ekonomice a růstu příjmů v systému. V následujících letech na to doplatíme.


Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík si pro letošní volební rok stanovil ambiciózní plán práce. Některé položky ze svých slibů na úřad dokonce stihl odškrtnout hned v prvních dnech po nástupu. U řady dalších plánů je ale sporné, zda se je do voleb podaří zvládnout.
Předně se ministru zdravotnictví podařilo dohodnout s ministrem financí Andrejem Babišem, že dostane ze státní kasy ještě letos 600 milionů korun na příplatky za směnnost nemocničním sestrám. Dalších 400 milionů se mu podařilo najít přímo v rezervách resortu. Příplatky budou zavedeny od července. Celoročně mají spolknout dvě miliardy korun. Od příštího roku bude na jejich vyplácení pamatovat text úhradové vyhlášky.

Souběžně Ludvík s Babišem předvedli další majstrštyk: dohodli se na pravidelných příplatcích za státní pojištěnce o 3,5 miliardy korun ročně v letech 2018 až 2020. Díky tomu se podařilo dlouho před podzimními poslaneckými volbami udusit politické hulákání o přídavcích pro systém.

Uvedený plán je součástí dohody o podpoře pravidelné zákonné valorizace těchto odvodů. Dosud se totiž resorty financí a zdravotnictví nebyly schopny dohodnout na mechanismu. Ministerstvo zdravotnictví chtělo přírůstky navázat na změny výše průměrné mzdy a počtu státních pojištěnců.

Nakonec se ale ministr Ludvík přiklonil k požadavku resortu financí, které chce výši těchto plateb odvíjet od tempa růstu HDP výměnou za pevně dané přírůstky do roku 2020. „Tři a půl miliardy je pro nás maximálně akceptovatelný nárůst v době, kdy ekonomika roste. Ministerstvo zdravotnictví nyní připraví návrh valorizace včetně toho, že se zakotví dohodnuté zvýšení do roku 2020,“ vysvětlil tajemník ministra financí Adam Vojtěch.

Podobná dohoda se rýsuje i u plánu snížit od poloviny letošního roku ochranný limit doplatků za léky pro děti a mladší důchodce na 1000 korun, a pro seniory nad 70 let dokonce na 500 korun, což by mělo zdravotnický rozpočet stát půl miliardy korun ročně. Výměnou za podporu tohoto předvolebního trháku sociální demokracie slíbil ministr Ludvík, že nedopustí další odklad povinné elektronické preskripce.

Řada odborníků ale vnímá plošné snížení ochranného limitu jen na základě věku jako sporné opatření. Zasáhne totiž pouze některé ze zranitelných skupin pacientů a ignoruje například všechny chronicky nemocné v produktivním věku, jejichž finanční situace je leckdy rovněž zoufalá.

Dohoda není ještě definitivně stvrzena, protože ministerstvo zdravotnictví se uspokojivě nevypořádalo s připomínkami resortu financí. Nicméně i koaliční politici se nechali před diváky televizních zpráv slyšet, že opatření podpoří, takže lze očekávat, že začne platit opravdu ještě před volbami, jakkoliv budou legislativní lhůty napjaté.

Příprava na povinný eRecept

Rok 2017 by se měl také nést ve znamení definitivních příprav na první zásadní posun směrem k elektronizaci zdravotnictví. Od příštího ledna se má povinně přejít na elektronický recept, což zní po letech odkladů a planých diskusí neuvěřitelně.
S jeho spuštěním napevno počítá i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který se na povinnou ePreskripci již připravuje. V posledním letošním čtvrtletí se bude eRecept testovat v pilotním projektu v jednom z krajů.

Elektronický předpis ale v této první fázi příliš funkcí nepřinese. Kromě elektronizace, která zvýší pohodlí například při opakovaných výdejích receptů, jež bude moci lékař poslat pacientům e-mailem, to bude například vyšší bezpečnost, protože eRecept nepřipustí mýlku při výdeji léků a nemůže být ani falešný.

Partneři
Mederi

  • Moje ambulance
  • VZP
  • AIFP
  • ČSOB Pojišťovna
  • Privamed
Nahoru